Nezařazené

Jak jsem bloudil na Ceaucescově kanále smrti

Příboj mě vynesl na pískové pláži, na okraji lidského hemžení a letních radovánek, kousek od barů, volejbalových hřišť, jásotu, křiku a hlasité reprodukované hudby. Vytáhnul jsem kajak, sundal vestu a porozhlédl se kolem. Byl za mnou první týden plavby slanou vodou, sto dvacet kilometrů pádlování podél Rumunského pobřeží. Přechod z Dunaje na moře byl rychlý a intenzivní, cítil jsem, že tělo i hlava potřebují den dva pauzu. Na kolečkách jsem odvlekl kajak do nedaleké rybářské osady. Zaklepal jsem na okno karavanu, rozhrnula se záclona ve dveřích a ven vyšel šedivý šedesátník v sluncem vypáleném tričku, volných kalhotách s bosýma nohama. Naše ruce se stiskly, podíval jsem se mu do očí a v tu chvíli ze mne spadl nádech nervozity, doprovázející člověka vždy, když přichází na nové, jemu dosud neznáme místo. Potřeboval jsem do města doplnit vodu a potraviny na další etapu, poslat domů dopis a taky se jen tak probrouzdat ulicemi, slyšet vytrubování a motory aut, hlasy lidí, jejich vůni když se míhají okolo, elektrizující atmosféru letního města.

Když jsem se vrátil do osady, schylovalo se k večeru. Hlavou se mi honila myšlenka odpočinout si na pár dnů od moře a do dvacet kilometrů vzdálené metropole Konstanty plout lodním kanálem. Hodnotil jsem tuhle variantu s rybáři a nakonec se rozhodl, že druhý den přetáhnu kajak přes vlnolam, vrátím se na chvíli do sladké vody a v Ovidiu se napojím na Ceaucescův kanál smrti, z kterého se v Konstantě vrátím zpět do moře. Na tuhle akci, která předpokládala několikeré překonávání plavebních komor, bylo třeba se do růžova vyspat. Při zavírání stanu se však rozjel zip a od té chvíle jsem měl tři dny pocit, že se proti mému počínání spřáhly všechny špatné síly. Stan se stal na noc rejdištěm stovek komárů a ráno jsem lezl ven s pocitem vymačkaného citronu. V moři jsem propláchl obličej a jal se štelovat vše k plavbě.

Po prvních stech metrech pádlovačky zahradila kanál první přepouštěcí komora. S velkou námahou jsem vytáhnul stokilovou lodku z vody a po k tomu účelu rozprostřených nalámaných větvích jsem ji vysmýkal do prudce se svažujícího kamenného náspu nahoru na cestu. Na kolečkách a v sluneční výhni po etapách od stromu ke stromu, jež rostly kolem cesty a poskytovaly neocenitelný kousek stínu, přepravil jsem ji okolo celého toho oploceného areálu, spustil ji zpátky na vodu a pokračoval jsem v cestě. Po kanále se zelenou vodou, širokém asi jako naše Morava, lemovaném rákosem s vysezenými rybářskými plácky, jsem odpoledne dopádloval k druhé komoře. Nad vraty svítilo červené světlo semaforu a při levém břehu byl vyvázán u betonového mola remorker s Rumunskou vlajkou na zádi. Zamířil jsem tam pro informace. Skoro celá posádka lodi se scukla na ochoze a tam jsem vyrozuměl, že vrata se neotevřou dříve než za tři dny, jelikož byl pátek a o víkendu je komora bez obsluhy. Přijal jsem proto pozvání na remorkér a strávil tady parádní den. Když jsem pak popíjel kávu u společného stolu a vše už nasvědčovalo tomu, že veškerá naše domluva se bude obracet v několika málo slovech a bude záviset na představivosti, vyloupl se ze strojovny dvoumetrový čtyřicátník s rozevlátými gesty, pronikavým pohledem a rukama až po ramena od nafty a oleje a spustil vodopád anglických slov. Ne tak zhurta kamaráde, nevládnu téhle řeči, dal jsem mu hned na srozuměnou. Pozdravili jsme se a on odešel do železné kajuty dva metry krát metr krát metr, toaletu, sprchový kout a záchod tureckého typu zároveň.

Na protějším břehu, ne dále než padesát metrů od našeho kotviště se schylovalo ke scéně hodné černé balkánské komedie. Dva cikáni potáhli z nedaleko se volně pasoucího stáda mladé tele a na place za lesem provedli během necelých dvou hodin vraždu, stažení z kůže, naporcování a když byli s prací u konce, v oblaku prachu přijela na místo oktávka, z níž vystoupil pupečnatý plešatý chlapík, cikáni naházeli maso do kufru, až se spodek auta dotknul země, vyinkasovali odměnu a všichni zmizeli stejně tak rychle, jak se objevili. Hodinu poté se na místo začali stahovat toulaví psi a do rána byli stopy zahlazeny jako by se nic nestalo. Adrian, už bez nafty a oleje na rukou uvařil fazole na kyselo a pak jsme seděli u stolu na zádi nad strojovnou a probírali se životem, radostmi, myšlenkami, plány a cíli, snažili jsme si najít kousek místa tady na zemi, jako to činí každý z nás ve všech koutech světa. V kajutě dole v podpalubí, obalenou překližkou s nalepenými fotkami svých nejbližších, jsem nabral znovu síly a ráno se rozloučil a zamířil stejným směrem, odkud jsem den předtím připlul. Rozhodnul jsem pro návrat kanálem do Navodari, tam si dva dny odpočinout a pak se vrátit na moře.

Než jsem se však do Navodari dostal, dvakrát jsem vytahoval namáhavě kajak znovu na cestu vedoucí podél vody. Stačilo, aby se zvednul větřík, nad kterým bych ještě před pár dny mávnul rukou a pádloval v klidu dál, ale dnes, kdy jsem cítil únavu ve všech kostech těla, stal se větřík nepřekonatelným a napínal mé nervy jako struny na kytaře. Poprvé mě z plánu dokončit návrat do města po souši s kajakem za sebou odradil zdivočelý vlčák, jemuž jsem vstoupil nevědomky do revíru, první a poslední pes na cestě, z kterého šel opravdu strach a podruhé padla tahle varianta pro špatně sestrojený přepravní vozík, totiž při pokusu o jeho vylepšení se kajak neustále sesouval na stranu a po hodině vymýšlení a převazování mě zkrátka došly i ty poslední síly, jež mi zbývaly. Dlouho jsem pak seděl na břehu vedle lodě a přemýšlel, jak z toho ven a že to tady snad nechám a tuhle bláznivou akci ukončím. Pět kilometrů do Navodari se v tu chvíli pocitově stokrát znásobilo. Nafouknul jsem karimatku a i za cenu jejího protržení, sesunul jsem kajak s co nejmenší námahou po ní přes kamennou hráz zpět do vody. Navodari mě znovu přivítalo hodinu před setměním, zabezpečil jsem kajak, postavil stan a s kanystry na vodu vyrazil do večerních ulic. Potřeboval jsem vypnout a tak jsem se v jednom baru družil tak dlouho, až jsem zapomněl i na vodu a na sklonku nového dne se vrátil k lodi opět s prázdnými kanystry. Ten večer jsem taky zjistil, že jsem někde vytratil mobil, pro nedostatek internetových kaváren v těchto dnech jediný prostředek spojující mě s domovem. Co ted? Nezbývá, než se co nejdřív ráno sebrat a šlapat podél kanálu opět zpátky, k místům, kde jsem se tahal po břehu s lodí. Jistě tam bude.

Když jsem následujícího dne dochvátal na ono místo, kde jsem předpokládal, že se ztráta přihodila, pročesal jsem dokonale celou hráz, pozohýbal všechny drny a zvedl každý šutr, který byl poblíž. Muselo se to stát tady, při spouštění lodě na vodu. O kus dál seděl v rákosí stařík s bičem a číhal na rybu. Sešel jsem po hrázi za ním a oslovil jej třemi anglickými slovy, a když neodpovídal, ba ani neměl snahu odvrátit zrak od svého brčka, opakoval jsem jen mobil, phone, telefon. Konečně, no proto, podíval se na mně a rukou zahrabal v batohu vedle sebe. I když jsem mu nerozuměl jednotlivá slova, věděl jsem přesně, co říká. Jo mobil, našel jsem jej tady v trávě, k čemu by mi byl, mám svůj telefon a druhý nepotřebuju. Nokie? Jo jo, včera jsem ho tady vytratil. Poděkoval jsem, vytáhnul z kapsy pár korun a dal je staříkovi do dlaně. Podali jsme si ruce a pak už jsem mazal zpátky do Navodari.

S Anou, Sorinem a Cristine jsem se seznámil v předvečer návratu na moře. S kajakem za sebou jsem šlapal šotolinou za město a hledal plac, kde přenocuji a dobře se na zítra vyspím. Kolem cesty byly oplocené pozemky se zahradami a chatami, někde s menším zděným domkem. Na zahradě se hrála žena se štěňaty. Sešel jsem z hráze dolů k bráně a oslovil ji, jestli si můžu na noc vedle plotu postavit stan. Tady to ale není bezpečné, odpověděla. Zajdu pro manžela. Přišel Sorin, do půl pasu svlečený obrýlený pětačtyřicátník. Není to tady fakt bezpečné. Pomůžu ti s kajakem a přespíš u nás. Potulují se tady cikáni. Viděl jsem je před chvílí na konském povoze, nemyslím si, že by mě v noci naložili s lodí i stanem na vlek a odvezli, ale půjdu k vám rád. Sorin mě provedl pozemkem, kde budu spát, kde je sprcha, toaleta, kde bude večeře a pak se nad mapou delty rozpovídal, jak mu jednou při rybolovu v rákosovém nekonečnu vypověděl službu motor a on musel deset hodin veslovat tří set kilový člun, protože přečkat v deltě noc v otevřené lodi, zavání sebevraždou. Pádloval jsem jako blázen, po jezerech, mezi bažinami, i kanálem širokým sotva na můj člun, pětimetrový rákos se nade mnou zavíral jako živý tunel. Máme tady v Rumunsku olympijského vítěze ve veslování, myslím ale, že ten den jsem jeho výkon určitě překonal. Když to vyprávěl, smál se na plné kolo. Minulý týden zabloudil v deltě kajakář z Německa a musela jej hledat helikoptéra, občas se to tady stane. Za chvíli odjíždím na noční, moje žena se o tebe postará. Podal mě ruku, hodně štěstí kdybychom se neviděli, vrátím se až zítra dopoledne. A odjel. Na dvorku dováděli psi, váleli se po sobě v trávě a kousali se provokativně, ale něžně do nohou. Celou domácností se linula nepopsatelně mírumilovná nálada, uvolněnost. Jsme tady rádi, neumíme si představit, že bychom žili přímo ve městě. Máme tam práci, dcera tam studuje a žijí tam i naši rodiče, ti ale jezdí skoro každý den za námi. Milujeme přírodu a volnost. Poslouchal jsem Anu a věřil jí každé slovo, mluvila jednoduše, bez špetky ironie a náznaku něčeho nejasného v hlase. Přišla dredatá Cristine a sedla si na houpací pohovku vedle nás. Překládali jsme spoustu sprostých výrazů z češtiny do rumunštiny a naopak, mluvili o hudbě, životě a jen tak hleděli do hvězd nad sebou. Sorin se nebojí, že vás tady nechal se mnou? Ne, myslím, že ne. Věděl jsem, že ta hodina, co jsme byli spolu, stačila, aby si byl jist. Bylo to vzájemné. Někdy stačí chvíle, aby člověk poznal druhého a stali se přáteli důvěryhodnějšími, než s někým, s kým se potkává třeba každý den.

Noc v naducaných peřinách a voňavém povlečení byla lahodná jako med a má mysl plula na oblacích z dobroty lidí až do ranní kávy, kdy jsem se opět a znovu loučil se skvělými lidmi a vyplouval na moře plné mlhy, za níž jakoby se tajily nové a vyzývavé dobrodružství , které už byly dány, ale já jsem o nich v tu chvíli ještě nevěděl.

68 Comments

  1. Smekám, Rady: Víc než rok jsme se neviděli a ani jsem nevěděla, kde jsi, jen jsem tušila, že někde v dálce na moři usktečňuješ své sny. Od teď budu častým návštěvníkem tohoto blogu a moc se těším na další naše setkání na tvé přednášce.
    Hodně štěstí a ať Ti všechno vychází i v dalším roce podle Tvých přání.

    1. அரசியல் கட்சிகள் , தஙகள் சொந்த கொள்கைகளை முன்வைத்து போட்டியிட்டால், மக்கள் அரசியல் தெளிவு பெருவார்கள்! கொள்கையிலா கூட்டணிகள், சிலரின் வயிட்ரு பிழைப்புக்கு பயன்படும்! மக்களுக்கு பயன்படாது! அதுவும் மக்களை ஏமாற்றும் மோசடியே!

    2. Hello Everybody:I’m trying to post a comment but I’m having technical problems. Amy’s been kind enough to post my comments for me and she’s working hard to get me back online at iheart but until then, I’ll keep busy… by spending my writing hours with Nicolo. Love again,Sandra

  2. uts-"P.S. OOPS! I made a few typos… "discussing philosophy" should read smoking crack. Also, "helping the elderly" should read robbing and beating the elderly."looks like uts has had an epiphany!11:32 AM—————————–uts you are an uncle tom!

  3. I was curious if you ever thought of changing the layout of your site? Its very well written; I love what youve got to say. But maybe you could a little more in the way of content so people could connect with it better. Youve got an awful lot of text for only having 1 or 2 images. Maybe you could space it out better?

  4. i was playing football and when i went to make a juke and tried to change directions to fast it felt like my knee cap dislocated and i feel to the ground , and few seconds later i had my friend coming over and flip me over by my stomach and stretch my knee, its been a week and my knee has gotten better ,but i can’t walk fully properly, is it a knee sprain?

  5. According to Greg and every other Liberal, Obama is the antithesis of Bush; yet, Obama may do everything Bush did, because Bush did. Remarkable, the guy who framed Obama’s first campaign, justifies everything Obama does, with the old childhood excuse, “he did it first”. What a fraud with an army of bootlicking sycophants ready to swear allegiance to every lie. It has reached the point of absurdity, and yet, they wait in line to follow The Won.Reply

  6. Hi tɦere! I know this is kind of off topic but I was wondering if you
    knew where I could get a captcha pluցin for my comment form?
    I’m using the ѕame blog platfߋrm as ʏours and I’m haѵing problems finding one?
    Thɑnks a lot!

  7. I just want to mention I am just beginner to weblog and honestly loved this page. Likely I’m going to bookmark your website . You surely have incredible posts. Bless you for sharing with us your website.

  8. I just want to say I’m very new to blogging and site-building and actually loved your web blog. Probably I’m want to bookmark your site . You amazingly come with impressive stories. Regards for sharing with us your web-site.

  9. I have been absent for a while, but now I remember why I used to love this blog. Thank you, I’ll try and check back more often. How frequently you update your site?

  10. I really enjoy looking at on this internet site, it holds excellent blog posts. „A short saying oft contains much wisdom.“ by Sophocles.

  11. I believe you have observed some very interesting points , appreciate it for the post.

  12. I just want to mention I am just all new to blogging and really enjoyed you’re web blog. Most likely I’m planning to bookmark your website . You actually come with exceptional articles and reviews. Kudos for sharing with us your web-site.

  13. I believe you have noted some very interesting points , thankyou for the post.

  14. Really interesting subject, appreciate it regarding posting. «I never pretend to know just where many ignorant many men sure-that is all that will agnosticism means. » by Clarence Darrow.

  15. Ꮃow, marvelous bloց layout! How long һave yoᥙ been blogging for?
    you mаke blogging look eɑsy. The overall look of your site iѕs fantastic, as well aѕ the content!

  16. Пополнять счет и делать настоящие ставки довольно рискованно из-за отсутствия
    лицензии, но ничто не мешает играть бесплатно в слоты в
    First Casino.

  17. Thank you for the auspicious writeup. It actually was a leisure
    account it. Look complicated to far introduced agreeable from you!
    By the way, how could we be in contact?

  18. Greetings I am so grateful I found your blog page, I really found you by mistake, while I
    was searching on Yahoo for something else, Regardless I am here
    now and would just like to say thanks a lot for a remarkable post and a all round enjoyable
    blog (I also love the theme/design), I don’t
    have time to read through it all at the minute but I have bookmarked it and also added in your
    RSS feeds, so when I have time I will be back to read a great deal
    more, Please do keep up the superb jo.

  19. Nice post. I was checking continuously this blog and I am impressed!
    Very useful information specially the last part :) I care for such info a lot.
    I was seeking this certain information for a very long time.

    Thank you and best of luck.

  20. you are really a just right webmaster. The site loading speed is incredible.
    It sort of feels that you’re doing any distinctive trick.
    Furthermore, The contents are masterwork. you’ve performed a great activity on this subject!

  21. Tremendous issues here. I am very glad to look your post.
    Thank you a lot and I am taking a look forward to contact you.
    Will you kindly drop me a e-mail?

  22. excellent issues altogether, you just won a brand new reader.
    What could you suggest in regards to your publish that you simply
    made a few days ago? Any positive?

  23. Spot on with this write-up, I really feel this website needs a great deal more attention. I’ll probably be returning to
    read through more, thanks for the info!

  24. Very nice post. I simply stumbled upon your weblog and wanted to say that I have truly loved browsing your
    blog posts. After all I will be subscribing to your rss feed and I’m
    hoping you write again very soon!

  25. Добрый день друзья!
    Есть такой интересный сайт https://dengi-do-zarplaty.ru/
    Займ на карту онлайн – популярная микрофинансовая услуга. Ее основными достоинствами, по сравнению с обычным банковским кредитом, выступают: оперативность выдачи денег на карточку и доступность большей части потенциальных заемщиков, включая проблемных, то есть имеющих плохую кредитную историю, текущие долги и непогашенные финансовые обязательства.Займы на карту стали реальной возможностью получить деньги не в банке, что требует много времени и доступно далеко не всем. Важным дополнением становится минимум формальностей при получении займа и лояльность со стороны МФО по отношению к потенциальным клиентам. Получить быстрый займ на карту онлайн можно в случае острой нехватки денежных средств, например, при задержке зарплаты, при обнаружении болезни и т.д.

  26. With havin soo much content and artiles do you ever runn ino
    any problems of plagorism or copyright violation? My website hass a lott of compketely unique content I’ve either auhored myself
    oor outgsourced but it appears a loot of itt iis popoing it
    up alll ovedr thee internet without my authorization. Do yoou
    know aany soloutions to help reduhce content from being rippped off?
    I’d genuinely appreciate it.

  27. Just want tto ssay your artticle iis aas surprising.
    Thee clarity in your post iss simply greawt and i ccan asssume you’re an expewrt oon this subject.
    Fiine with your permision lett mee to grzb your ferd to keep up tto dae witrh forthcoming post.
    Thanks a million andd pldase keep up thee enjkyable work.

Napsat komentář k http://rvdynasty.net/most-reliable-hatchback.html Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>